Kdo jsem a proč nejsem jako vy

Petr Bakalář (1970) vystudoval SPŠ strojní a s potížemi obor psychologie na FFUK. Pravidelně míval snížené známky z chování. Z žádné školy si raději nic nepamatuje. Kdyby se to jen trochu zjednodušilo, tak důvod, proč prošel celým vzdělávacím procesem nedotčen, spočíval prostě v tom, že do diamantu může udělat rýhu zase pouze diamant.

V průběhu svého vzdělávacího procesu vypozoroval pozoruhodný fenomén: čím vyšší stupeň školství, tím větší průšvih (nejenom odborně, ale i charakterově). 

Do širšího povědomí se zapsal knihami Tabu v sociálních vědách (2003) a Psychologie Romů (2004), kterými pobouřil konformistické zastánce politické korektnosti, tedy téměř celou akademickou obec.

Sám sebe považuje za angažovaného introverta s rysy Dona Quichota a Dykova krysaře, který si je jasně vědom, že „kdo se plete mezi plevy, toho svině sežerou“. Jeho aktivní pasivita spočívá v asociální ignoranci tichých dohod společnosti.

Mezi jeho zájmy patří spánek, cyklovýpravy na sever Čech a koupání ve Vltavě.

Více se o jeho životě můžete dozvědet z knihy Tak pravil mimočlověk (2016) – je to text drásavý, ale dá se také číst jako fraška.

ŘEKLI O NĚM
I am just not able to communicate with anyone in the same way that we did last summer and it´s painful to think that I may never find …; conversation with you was like a drug.“ (L.-1, 1994)

S tebou jsem musela pořád myslet, s Františkem je to taková pohoda.“ (M.-1, 1995),

Petře, ty snad nejsi člověk“ (M.-2, 2007),

Než jsem vás poznala, byla jsem šťastná.“ (sl. Puntislava, 2013),

I love you, but I don´t like you.“ (zhruba posledních deset let, postava ze snu).

KONTAKT

bakalar.petr@volny.cz